Nějakou představu jsem o tomto ostrově měla, ale až podrobnější „googlení“ a zjišťování užitečných informací mou představu dokreslilo a já věděla, že to prostě musím zkusit. Život v Taipei byl úžasný, bez přehánění a bez příkras. Taipei je město neomezených možností.
Základní informace
Autor: Kristina Janotová
Země: Taiwan
Město: Taipei
Typ pobytu: Studijní pobyt
Místo: Soochow University
Obor: Political Science
Jazyk: Angličtina
Délka pobytu: 09/2014 – 01/2015 (5)
O studijním pobytu na Taiwanu jsem se dozvěděla přes Referát věd a zahraničních styků Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Už od prváku jsem přemýšlela o Erasmu, ale nabídka destinací v Evropě mě moc neoslovila, už jsem to vzdala a přihlášku si nepodala, pak se ovšem objevila jedinečná možnost – Taiwan.
Nějakou představu jsem o tomto ostrově měla, ale až podrobnější „googlení“ a zjišťování užitečných informací mou představu dokreslilo a já věděla, že to prostě musím zkusit. Přihlásila jsem se do druhého kola výběrového řízení a v den pohovoru věděla, že to bude špatné, hodně špatné. Měla jsem zánět hlasivek, má angličtina v té době nebyla zrovna na úrovni, a ač jsem si o Taiwanu hodně informací načetla, tak jsem nebyla schopna při pohovoru odpovědět na pár otázek z historie. Jaké však bylo mé překvapení a současně i šok, když mě vybrali… samozřejmě s tučným dodatkem, že musím zapracovat pořádně na angličtině. Tím bylo rozhodnuto.
Doprava
Díky tipům a radám, které jsem načerpala ze zpráv studentů, kteří již na Taiwanu byli, jsem se rozhodla, že nejlepší bude kontaktovat pana Bezoušku z ActionTravel, aby mi sestavil kombo přímo na míru. Za prvé to bylo bez práce, nemusela jsem lustrovat Skyscanner a hledat ty nejpřijatelnější možnosti a za druhé to bylo opravdu hodně hodně výhodné. Jen pro představu… Letěla jsem z Prahy do Amsterodamu (využila 6 hodinový stopover), pokračovala do Bangkoku (11 denní stopover) a poté do Taipei. Z důvodu stáže v Jakartě mé kombo obsahovalo ještě letenku z Taipei do Jakarty a poté z Jakarty zpět do Taipei. Z Taipei jsem domů letěla přes Frankfurt. Cena byla okolo 21 000kč. Někdy se také vyplatí sledovat různé servery s akčními letenkami. Zrovna nedávno jsem objevila akci, kdy se člověk může dostat z Varšavy, či Vídně do Taipei už od 10 400Kč.
Samozřejmě také záleží na preferencích … pro někoho je rozhodující hlavně cena. Někdo chce do letu zakomponovat hodně stopoverů, aby měl možnost navštívit více destinací, a někomu jde zase hlavně o komfort. Pokud bychom dávali důraz na nejnižší cenu, může let s přestupem trvat třeba i 45 hodin. To už je ovšem věc každého z nás a také otázka preferencí.
Před odjezdem
Jinak na Taiwan potřebujete platný pas a také si vyřídit víza (typ víza záleží na předpokládané době pobytu) v Tchajpejské ekonomické a kulturní kanceláři, která sídlí v Praze kousek od Dejvické. Doporučuji také zajít na úřad a nechat si vydat mezinárodní řidičský průkaz, pokud máte v plánu vypůjčení skútru, či auta, bude se určitě hodit. Také doporučuji nechat se očkovat na žloutenku typu A a B, na břišní tyfus a na vzteklinu (řešily jsme pokousání opicí). Japonská encefalitida není potřeba, koupě antimalarik také ne. Možná bych doporučila zvážit koupi Vermoxu (antiparazitika) a zařazení do stálic v lékárničce, speciálně pokud milujete sushi tak moc jako já.
Ubytování
Naivně jsem si myslela, že s ubytováním žádný problém nebude, to jsem se ovšem mýlila. Před odjezdem jsem dostala na vybranou, zdali chci bydlet ve školním kampusu, nebo si zařídit vlastní bydlení. Rozhodla jsem se pro školní kampus. Na výběr byly 2, 4, 5 a 6 lůžkové pokoje. Dvoulůžkový pokoj byl na můj vkus předražený (cena uvedená v prospektu byla 11 500 NTD (100NTD = 75kč), ve skutečnosti pak ještě o 2000 NTD vyšší), zažádala jsem tedy o čtyřlůžkový pokoj, který měl vyjít na 8 500NTD. Jelikož se mnou na Taiwan jela ještě kolegyně z vyššího ročníku, podaly jsme žádost o společný pokoj.
Po příjezdu nám bylo řečeno, že nebudeme bydlet spolu… a že nebudeme bydlet ani ve stejné budově. Mě umístili do novější nejvýše položené budovy v kampusu, kde jsem vyfasovala čtyřlůžkový pokoj. Na pokoji se mnou byly slečny z Číny a ani jedna neuměla anglicky. Nicole dali do starší budovy na pětilůžkový pokoj s dívkami z Taiwanu. Tato skutečnost nás sice rozhodila, ale říkaly jsme si, že je to výzva a že to zvládneme, hlavně Nicole byla nadšená, protože její pětilůžkový pokoj vycházel na 10 500 NTD – ovšem na celý semestr.
Pak ovšem přišel druhý den, velká hostina pořádaná školou na uvítanou a mně to prostě nějak nesedlo… ano, jsem ten typ, kterému bývá často špatně. Naštěstí tato etuda odehrávající se ve školním kampusu byla jedna z posledních. Ovšem tento zážitek a okolnosti, které ho doprovázely, stejně jako další věci… např. absence klasické toalety na starší budově kde bydlela Nicole, nás donutila k tomu, že jsme se rozhodly hledat ubytování mimo kampus. Zjistily jsme totiž, že ceny bytů ve městě jsou nižší, než za bydlení v kampusu – pokud ovšem nebydlíte na starší budově. Měly jsme obrovské štěstí v tom, že Nicole měla kontakt na studenta FIM, který byl na Soochow University minulý semestr. Zeptala se ho, zdali by nevěděl o nějakém bydlení, nebo neměl na někoho kontakt. Odkázal nás na Bena, v jehož bytě přebýval po celý letní semestr. Měly jsme opravdu obrovské štěstí, protože pokoj ve zmiňovaném bytě byl ještě volný.
Soukromý byt byl velký, pokoj měl obrovské okno skoro přes jednu celou stěnu (okno je na Taiwanu luxus), vlastní koupelnu a záchod, prostorný obývák… Za cenu 6000 NTD/osoba/měsíc jsme ho tam prostě nemohly nechat. Navíc byl kousek od školy mezi zastávkami Yuanshan a Zhongshan Elementary School.
Jinak doporučuji přidat se do skupin na Facebooku, byty se tam docela točí a myslím si, že je vysoká šance sehnat něco slušného i během pár dní. Hodně studentů využívá i bydlení v různých I-housech, ale dle mé zkušenosti je cena někdy i dvakrát vyšší, než u normálních bytů.
Univerzita a studium
Hlavní kampus univerzity je dle mého názoru trochu z ruky. Dojedete na Shilin a dál musíte pokračovat autobusem. Pro většinu studentů, kteří bydleli nejčastěji v okolí Gutingu, či Taipower to znamenalo i více jak hodinovou cestu. Downtown kampus nacházející se u Longshan Temple, byl pro mnoho studentů, co se týče dopravy, lepší.
Jinak hlavní kampus je dle mého názoru opravdu velký. Je zde atletický ovál, tenisové kurty, hřiště na basket, tělocvična a posilovna, kam jsem ráda chodila. V kampusu je i nepřeberné množství restaurací, hlavně v suterénu. Já jsem chodila do „jídelny“ která byla formou samoobslužného bufetu. Člověk si nabral, co bylo libo a poté zaplatil. Mnoho studentů jistě ocení i přítomnost MC Donaldu, kam já osobně moc často nechodím.
Výuka probíhá jinak v ČR než na Soochow… na Soochow znamená jeden kredit = jedna hodina ve škole. Například 16 kreditů znamená, že budete 16 hodin týdně ve škole. Díky času, který trávíte výukou, zvládnete většinu práce ve škole a doma děláte naprosté minimum. Nedostáváte kvanta četby, žádná resumé atd. Mně to tak vyhovovalo, sice jsem například v úterý byla ve škole od 7.00 až do 18.00 (můj nejdelší den), ale zase člověk přišel domů, měl čistou hlavu a o víkendu mohl jet na výlet, místo čtení a přípravy na další týden.
Další rozdíl je v členění semestru. V ČR má člověk zkouškové pouze na konci semestru, na Taiwanu mají i tzv. midterms. Ale není to nic, co by se nedalo zvládnout.
Také se mi líbil přátelský přístup učitelů, jejich ochota a vstřícnost vůči studentům. Dokáží studenty zapojit do debaty a tak vlastně probíhala i většina mých předmětů… studenti hodně debatovali a hodiny byly záživné.
Co se týče spolužáků, Taiwanci jsou hodně stydliví a bude vám chvíli trvat pochopit jejich mentalitu a rozpoznat, že něco jiného říkají a něco jiného tím myslí. Jedna z nejdůležitějších věcí… Hodně Taiwanců neumí říkat ne, takže vám odpoví buď neurčitě, nebo kladně a pak budou dělat „mrtvého brouka“. Ale když se jim dostanete více pod kůži, zjistíte jak hodní, obětaví a přátelští jsou. Pokud bych se zaměřila na international students, konkrétně z Evropy, těch bývá na Soochow v průměru okolo 40-50. Díky tomu máte šanci se všichni lépe poznat a navázat hlubší přátelství. Alespoň já takovou zkušenost mám.
Život v daném městě (zemi obecně)
Život v Taipei byl úžasný, bez přehánění a bez příkras. Taipei je město neomezených možností. Najdete zde jak přírodu, tak památky, ruch velkoměsta, vše co si jen dokážete představit. Díky perfektnímu systému MHD se navíc dostanete úplně všude.
Počasí je typicky asijské… všude vás bude doprovázet vysoká vlhkost vzduchu. Vlhko je jak v létě, tak i v zimě… díky němu je zima více vlezlá a léto naopak pořádně dusné. Teploty v zimě se pohybují okolo 10°C, v létě pak okolo 35°C. Dá se na to však velice rychle zvyknout.
K dopravě můžete využít metro, autobusy, taxíky a U-bike. Hodně studentů si pronajímá skútr na celý semestr, což je super věc. Po ostrově pak vlaky, autobusy, nebo stopování. Stopování je na Taiwanu bezpečné a nemusíte se bát, že by vám někdo něco zlého udělal.
Náklady na život jsou poměrně ošemetná věc. Řekla bych, že záleží na člověku a na co je zvyklý. Někdo si vystačí s málem a jiný je naopak zvyklý na vyšší životní standard. Z mojí zkušenosti se vyplatí víc jíst venku – nightmarket, Family mart, Seven eleven atd. Carrefour je na nákup potravin hodně drahý, je zde dražší ovoce i zelenina. Několikanásobné ceny za mléčné výrobky. Pro lepší představu se mrkněte na Numbeo.com, můžete si srovnat ceny mezi např. Prahou a Taipei. Poté také záleží, jak hodně chodíte ven, do klubů apod. Slečny mají výhodu, protože se dá najít hodně klubů, kde mají vstup zdarma, či za nižší cenu.
Myslím si, že pokud člověk najde dobré ubytování a relativně šetří, vejde se určitě do 15 000 NTD. Pokud má dražší bydlení a je zvyklý hýřit více, počítala bych i s 30 000 NTD.
Člověk by měl určitě ochutnat místní speciality, kterými jsou například: baozi (knedlíky), xiaolong bao (malé knedlíčky plněné masem), nudle a rýži na všechny způsoby, místní polévky, red bean soup, také zmrzlinu z fazolí nebo tara, pinneapple cakes, mooncakes, running sushi, Fantuan neboli Onigiri, Mochi a nakonec jen pro ty nejodvážnější – stinky tofu.
A kam by si měl člověk určitě zajít … jakýkoliv nightmarket a ochutnat vše, co nabízí. Dál do jakékoliv restaurace, kde si můžete dát hot pot. Poté malá italská restaurace (bohužel si nepamatuji název) mezi Taipower a Gutingem. Potom do čajovny na Maokongu a nakonec do sushi expressu.
Turistické tipy
V Taipei určitě doporučuji navštívit night markety. Nejoblíbenější je asi Shilin, potom night market u Longshan Temple a Gongguanu. Dále hot springs v Beitou. Maokong a Taipei ZOO u zastávky Taipei Zoo. Přístav v Tamsui. Nejvyšší budovu Taipei 101 a její okolí, kde je hodně klubů a obchodů. Elephant a Tiger mountain na které se dostanete ze zastávky Xiangshan. Dále C.K.S Memorial Hall a Sun Yat Sen Memorial Hall. Za prohlídku stojí i National Palace Museum. Kdo by rád navštívil něco netradičního, doporučuji okolí Longshan Temple a Ximen area. Dále stojí za navštívení Samou mountain na severu Taipei. V okolí Taipei doporučuji návštěvu staré vesnice Jiufen a zdolání Keelung mountain.
Kulturní šok (aneb co to sakra?!)
Musím se s Vámi podělit o svůj první dojem, když jsem jela z letiště do kampusu. Na Taiwanu si na estetiku moc nepotrpí, takže jsem byla nejprve v šoku. Domy nám připomínaly něco mezi Kosovem a Asií. Vevnitř to bylo ale pokaždé lepší. Například náš dům se nacházel v takové ne moc vábné uličce, kam byste vkročili, pokud byste byli nuceni vykonat potřebu. Zvenku vypadal dům omšele, ale vstupní hala byla ještě větší šok, těžké místy rezavé dveře, u vchodu staré letáky a další odpad, schody a podlaha mokré … ale při vstupu do bytu, to bylo jako při vstupu do jiného světa. Podlaha z imitace mramoru, obrovská sedačka a televize atd. Další nezvyk bylo prostředí menších restaurací. Malé plastové židličky, igelitové ubrusy, špinavý dojem … časem je člověk začne milovat.
Dalším překvapením byla alergie na alkohol některých mých přátel a jejich dalších známých. Poté pomalá chůze, můžeme to nazvat i šourání Taiwanců na ulici. Vysvětlili nám to tak, že chodí pomalu, aby se v létě tolik nepotili. A poslední zvláštnost je spíše úsměvná. Jsou zvyklí jíst hůlkami vše, pizzu, řízek atd. Jinak je Taiwan s ČR nesrovnatelný. Tolik hodných, ochotných a vstřícných lidí, byste v ČR nenašli. Také je tam skoro nulová kriminalita. Ztratíte mobil v horách? Do týdne se vám vrátí. Sedíte v kavárně a potřebujete na záchod? Necháte si peněženku, notebook i mobil na stole, a když se vrátíte, tak tam pořád jsou.
Poslední věc, která je prostě divná, možná až zvrhlá, jsou pejsci v kočárcích. Někdy i kočky. Když vidíte chudáka malého, jak se snaží vyskočit na zem, ale je pevně přikurtovaný ke kočárku, mnohdy v oblečku, botách a se zvláštním sestřihem, říkáte si, jestli to už není druh týrání. Podle Taiwanců ne, mají pocit, že se o ně starají, jak jen nejlépe dokáží.
3-5 nezapomenutelných zážitků
Taiwan je země neomezených možností. Jednou jsme šly s kamarádkou oslavit mid-terms do italské restaurace kousek od Gutingu. Najednou přišlo okolo dvaceti fešáků a my nechápaly, kde se tam tolik mužů, jiného než asijského původu, vzalo. Při odchodu na nás zavolali, vypadlo z nich, že jsou to fotbalisté z národní reprezentace Guamu a my dostaly VIP pass na celý turnaj, který trval v Taipei několik dní.
Šla jsem s kamarádkami na koncert Bingo Players. Říkaly jsme si, že na začátek bychom mohly jít do Hive, dnešní Wawe, protože to je all you can drink a dívky mají do 22.00 vstup zadarmo. Daly jsme si pár drinků a říkaly si, že už je čas jít pomalu do klubu, kde měl být koncert. Bohužel ještě před naším příchodem přišla do klubu policie, což znamenalo, že budeme muset minimálně hodinu čekat, než všechny prověří a začnou zase pouštět další lidi do klubu. Mezitím si nás ve frontě vyhlídnul jeden milý promotér a dal nám dárkové poukazy na vstup a drink zdarma do klubu, který byl na střeše (nad klubem, kde měl být koncert). Měly jsme obrovskou radost a šly jsme si zkrátit čekání dalším drinkem. Všechna místa na sezení byla obsazená a nás bolely nohy (podpatky), tak jsme si říkaly, že bychom so mohly přisednout k někomu na sedačku. Viděli jsme partu Evropanů a přisedly si k nim. Nabídly nám šampanské a vypadlo z nich, že jsou z Belgie a že jsou v Taipei pracovně. Čas koncertu se blížil, slušně jsme se omluvily a poděkovaly a šly o patro níž, abychom stihly začátek koncertu. Jaké bylo překvapení, když jsme zjistili, že Belgičani, s kterýma jsme popíjely šampanské jsou kluci z Bingo Players. Měly jsme z toho vánoce a připadly si blbě, že jsme je nepoznaly. Závěr večera byl takový, že mě vyhodily z klubu, kamarádku V. odvezl taxík jinam, než měl, ona už neměla peníze na další taxík a čekala čtyři hodiny než začne jezdit metro a B. skončila s klukama z Bingo Players na hotelovém pokoji.
Jela jsem v noci z all you can drink baru Touch domů, ukázala řidiči adresu v čínštině, když jsem se ho zeptala, jestli ví, kde to je, tak jen kývl a pak mě zavezl místo k Yuanshanu kousek od zastávky Muzha. (Nestalo se jen mně)
Jela jsem navečer domů z Zhongxiao Dunhua, řidič byl takový divný, moc mě nechtěl svézt. Na světlech se ozvalo bouchání z kufru, řidič zesílil rádio. Při otázce „co to bylo za zvuky?“ odpověděl, že nic. Pak se bouchání ozvalo ještě jednou. Nenechala jsem se dovézt ani domů, vyskočila kousek od Minguanu, hodila po řidiči peníze a běžela rychle domů.
Jednou mě moje kamarádka z Taiwanu vzala společně se svým kamarádem Brianem, který studuje na University of California v Berkley na exkurzi do okolí Longshan Temple a Briana nám ukradla stará prostitutka a odvedla si ho do jedné z úzkých uliček. Nemohly jsme Briana najít, a když nám napsal „please, help me!“ udělalo se nám trochu nevolno. Pak jsme ho však zahlédly v jedné z uliček a ze spárů staré kněžky lásky vyrvali.
Poslední zážitek není ani tolik vzrušující, jako má pro mě spíš velkou osobní hodnotu. Kamarádka Emilia mě pozvala k nim domů na typickou taiwanskou večeři. Její rodina je hodně chudá a jejich domeček je opravdu malinký, ale o to hezčí bylo, že mě pozvali na večeři, i když sami tolik nemají, přijali mě s otevřenou náručí a jídlo bylo více než famózní.
Přínos pobytu
Můj pobyt na Taiwanu mi jen dal. Nevzal mi nic, alespoň nic, čeho bych musela zpětně litovat. Poznala jsem spoustu úžasných lidí, procestovala hodně nádherných míst, začala se učit čínsky, zlepšila si angličtinu a hlavně zjistila, jak se žije jinde a ráda bych se na Taiwan i v budoucnu vrátila.
Diskuse u článku