Letní semestr ve Wrocławi

0
846
Katedrála sv. Jana Křtitele (Ostrów Tumski, Wrocław). Foto autorka

Letní semestr 2015 jsem strávila v polské Wrocławi v rámci studijního programu Erasmus+. Destinaci jsem si vybrala v podstatě z nedostatku odvahy vycestovat do kulturně a jazykově více odlišné země. Musím však říci, že volby nelituji a svůj pobyt zde považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. Rozhodně nyní již vím, že mé obavy byly zbytečné a jsem si jistá, že příště zvládnu pobyt v jakémkoli jiném státě.

Základní informace

  • Autorka: Věrka
  • Země: Polsko
  • Město: Wrocław (Vratislav)
  • Typ pobytu: studijní pobyt Erasmus+
  • Místo: Uniwersytet Wrocławski
  • Domovská univerzita: Univerzita Hradec Králové
  • Obor: Archeologie
  • Jazyk studia: oficiálně angličtina, fakticky ale polština
  • Délka pobytu: únor – srpen (6 ½ měsíce)

Doprava

„Z Prahy je do Wrocławi blíž, než z Varšavy.“ To je věta, kterou najdete v každém průvodci a je to pravda. Mám to štěstí, že bydlím u Liberce, ze kterého se do Wrocławi dá dostat pohodlně vlakem přes Harrachov, a to pouze s jedním přestupem ve Szklarské Porębě. Cesta Liberec – Wrocław vlakem trvá asi 4,5 až 5 hodin a cena bez nároku na slevu nepřekročí 500 Kč. Jakmile se však stanete studentem jakékoli polské univerzity, dostanete na všechny polské vlaky slevu 51%, takže cesta zpět je pak mnohem levnější. Do Wrocławi pak můžete cestovat i z Prahy, a to autobusem společnosti PolskiBus (obdoba českého StudentAgency – zajišťuje dopravu mezi velkými polskými městy a má i několik linek po Evropě). Další cesta pak vede přes Hradec Králové, Ústí nad Orlicí a Kłodzko. I zde existuje přímé vlakové spojení (Ústí n. O. – Wrocław). Samozřejmě je možné jet i přes Ostravu a Katowice, zde ale musíte počítat se složitější kombinací vlaků a autobusů a s několika přestupy.

K cestě vám stačí občanský průkaz. Osobně však vždy cestuji se dvěma doklady, abych v případě ztráty jednoho z nich nezůstala bez dokladů.

Při cestování do Polska a po Polsku si vždy ověřujte aktuálnost spoje. Velmi často se mění jízdní řády, a tak se může lehko stát, že budete čekat na vlak (autobus, tramvaj…), který nejede. Vlaky mají často zpoždění, ale v jízdním řádu je s tím počítáno. Když jsem jela naposledy domů, vyjížděli jsme o 35 minut později, ale do cílové stanice dojeli se zpožděním pouhých 5 minut. Asi zázrak, nebo co…

V polských vlacích není dovoleno požívat alkohol, zapomeňte tak na typickou českou pohodu s lahváčem.

Ubytování

Ubytovala jsem se na kolejích. Dopředu jsem si mohla vybrat, jestli chci bydlet ve dvoulůžkovém nebo jednolůžkovém pokoji, a zda chci na pokoj cizince nebo Poláka. Vzhledem k tomu, že cizinci jsou z mého úhlu pohledu všichni, bylo mi to jedno a nechala jsem to osudu. Koleje jsou cenově i kvalitativně srovnatelné s ČR. Jednalo se o buňku se dvěma dvoulůžkovými pokoji, kuchyňkou a koupelnou. Problém byl s absolutně nedostatečně vybavenou kuchyní. Byl zde pouze dvouplotýnkový vařič a lednice.

„Moderní umění“ před kolejemi. Foto autorka
„Moderní umění“ před kolejemi. Foto autorka

Rychlovarná konvice či mikrovlnka je zřejmě moc luxus. V České republice jsme oboje na koleji měli, takže jsem byla překvapená. Další věc, která nebyla úplně dotažená, bylo připojení k internetu. Wifi byla velmi nestálá. Připojení přes kabel fungovalo bez problémů, v pokoji byla však jen jedna přípojka pro dva lidi, takže nezbytné bylo dokoupit switch. Cena za dvoulůžkový pokoj byla 487 PLN (něco málo přes 3 000 Kč). Zároveň byla inkasována záloha ve výši jednoho měsíčního poplatku. Výhodou je, že v ceně již je vše a v podstatě se nemusíte vůbec o nic starat.

Sehnat bydlení mimo kolej nebyl problém, alespoň tak soudím podle množství inzerátů na Facebooku. Mezinárodní studenti většinou mají založené stránky pro výměnu informací. Stačí pohledat. Ceny byly většinou lehce vyšší, ale lišily se podle velikosti bydlení. Často však k nájmu musíte připočítat ještě ceny energií, popřípadě internetu.

Nevýhoda bydlení na kolejích je poměrně přísná kontrola. Návštěvy povoleny pouze do 23 hodin a pouze na průkaz totožnosti, ISIC či jiný doklad. Pokud vám přijela návštěva, správa kolejí ji sice ubytovala na kolejích v hostinských pokojích, ale bez nároku na nějakou slevu. Hostinské pokoje jsou zařízené stejně, jako ty studentské, takže návštěva si buď musí přivézt hrnec, nebo si prostě neuvaří ani kafe. Ve výsledku vyšlo levněji návštěvu ubytovat v jednom z mnoha hostelů, které se ve městě nachází. Jsou levné a velmi pohodlné.

pokoj1pokoj2

 

 

 

 

Univerzita a studium

Uniwersytet Wrocławski nabízí mnoho oborů ke studiu, avšak pouze v humanitním směru. Technické a některé přírodovědné obory se vyučují na Politechnice Wrocławské, též medicína nebo ekonomika má vlastní vysokou školu. Ve výsledku je ve Wrocławi několik státních i soukromých vysokých škol, což dohromady tvoří neuvěřitelně živou studentskou atmosféru. Studium je organizováno podobně, jako u nás. Liší se systém známkování. Stupnice vypadá takto: 5 – 4,5 – 4 – 3,5 – 3. Máte tak možnost dostat svou první „kouli“ na vysoké škole. J Známky dostáváte i za semináře a cvičení, nejen za zkoušky, jak jsme zvyklí. Kreditový systém je stejný.

Semináře jsou vedeny trošku aktivněji, než jsem dosud zažila. Byla nutná příprava na hodiny (čtení článků). O semináři probíhala diskuze a aktivita v ní pak ovlivnila výslednou známku. Ke splnění předmětu bylo většinou nutné vypracovat i delší referát. Do známky se pak zahrnuje i docházka.

Studenti si vybírají semináře dle svého zájmu, oproti ČR jsou v nabídce i „exotičtější“ předměty, jako je archeologie předkolumbovské Ameriky. Současný trend pak směřuje i k rozšiřování výuky „historické archeologie“, včetně například oboru, jakým jsou památky z posledních světových konfliktů. Dále je nabízeno mnoho praktických cvičení, což je věc, která mi při výuce archeologie u nás chybí. Měla jsem tak možnost strávit čas v krásných laboratořích u mikroskopu, či štípat kámen a seznámit se se surovinou.

Z archeologické praxe. Foto autorka
Z archeologické praxe. Foto autorka

Konkrétně jsem absolvovala tyto předměty: Traseologie, Technologie výroby kamenné štípané industrie, Metody laboratorního zpracování archeologického materiálu a Cesty importů materiálů a myšlenek v době kamenné. Kromě toho jsem ještě chodila na angličtinu a polštinu. Jazykové kurzy byly vyučovány 2x týdně po 90 minutách, ostatní kurzy 1x týdně po 90 minutách. Školu jsem měla od pondělí do pátku, ale třeba jen po jednom kurzu, takže mi zbýval čas i své vlastní aktivity. V letních měsících jsem ještě absolvovala s polskými studenty praxi. Archeologická praxe trvá vždy 4 týdny, pracuje se od pondělí do pátku a její organizace se liší učitel od učitele. Praxe jsou dotovány univerzitou, každý student má nárok na 20 PLN na den, z čehož se většinou uhradí ubytování. Někdy i část stravy. Výběr je z mnoha výzkumů (vše organizuje univerzita, což je neuvěřitelné!) téměř ze všech období.

Hlavní budova wrocławské univerzity. Foto autorka
Hlavní budova wrocławské univerzity. Foto autorka

Byla jsem naprosto nadšená ze skvělé archeologické knihovny. Není velká, ale velmi dobře zásobená. Obsahovala i všechny základní archeologické časopisy ze střední Evropy (včetně Archeologických rozhledů, Přehledu výzkumů či Památek archeologických). Zahraniční literatura a časopisy zde tvoří velkou část. Jen škoda, že knihovna je pouze prezenční. Co nenajdete v knihovně archeologické, najdete v knihovně centrální. Jen systém výpůjčky je trošku kostrbatý, neboť zřídit účet stojí dost papírování a každou knihu dopředu objednáváte.

Šokem trochu bylo, že archeologie nemá žádné přednášky v angličtině. Ačkoli oficiálně vaše studium probíhá anglicky, vše musíte zvládnout s polskými studenty v jejich jazyce. Nikoho nezajímá, jestli rozumíte, nebo nerozumíte. Doslova mi bylo řečeno: „Jste z Čech, to budete za 14 dní rozumět.“ (A studentce ze Španělska řekli, že má prostě smůlu…) Jakékoli argumenty, že na internetu jsou kurzy vypsané i v angličtině, byly zbytečné. Jinak ale všichni nějakým způsobem anglicky umí. Na druhou stranu, nabídka předmětů v polštině je pochopitelně mnohem širší, než ta oficiální nabídka anglická.

Určitě doporučuji se pídit po nabízených předmětech. Já se spolehla na nabídku Erasmus koordinátorky a uteklo mi spoustu zajímavých věcí.

Život ve Wroclawi

Wrocław je metropolí Dolního Slezska, má asi 630 tisíc obyvatel. Leží na řece Odře, která zde vytváří několik ostrovů, ramen i kanálů. Město bylo na konci 2. sv. války vybombardováno, ale i tak si zachovalo historický ráz. Nachází se zde mnoho kostelů, které mají kořeny už v gotickém období a jsou opravdu působivé. Zajímavostí města jsou bronzoví trpaslíci, kterých je v ulicích a budovách asi 300. Našla jsem jich 167, kdo dá víc? 😉

Trpaslík „Chrapek“. Foto autorka
Trpaslík „Chrapek“. Foto autorka

Počasí je podobné jako v ČR. Oproti Liberci zde mnohem méně prší. Při vedrech ulice osvěžuje množství kašen a vodních prvků.

Doprava po městě je zajišťována tramvajemi a autobusy. Koleje byly asi 20 min. chůze, takže jsem MHD využívala spíše sporadicky. Jako studenti polské univerzity máte

opět nárok na poloviční jízdné, takže vás jednorázová jízdenka vyjde jen na 1,5 PLN. Je možné si též zařídit městskou kartu a nahrát si na ní semestrální jízdenku, opět za poloviční studentskou cenu. Nezapomínejte s sebou ale nosit polský průkaz studenta, revizoři je vždy vyžadují (ISIC vám neuznají).

Hala století.
Hala století.

Cena potravin je přibližně stejná, jako u nás. Levněji vás určitě vyjde vstupné. Většina muzeí má i dny, kdy se vstup vůbec neplatí. Pokud někde není uvedeno, že mají studenti nárok na slevu, nebojte se zeptat. Většinou vám ji totiž dají. Velmi levná je v Polsku i doprava, především tedy vlaková. Autobusové společnosti většinou studentské slevy neuznávají. Slevu na MHD pak můžete uplatnit i v jiných městech. Stačí s sebou nosit průkazku. Celkově jsem si se stipendiem, které bylo 300 eur měsíčně, vystačila. Zaplatila jsem si nejen kolej a jídlo, ale zbylo mi i na cestování.

Centrum města.
Centrum města.

Pokud budete chtít ochutnat polské jídlo, nebo se prostě budete chtít jen levně najíst, stačí zajít do některého mléčného baru (bar mleczny) a dát si levný a dobrý oběd. Typické jsou pirohy, bigos, żurek, boršč či gołąbki (závitky ze zelí plněné mletým masem a rýží). Kromě toho naleznete samozřejmě i celou škálu nám dobře známých pokrmů – guláš, různé řízky, masové směsi, ryby.

Ve Wrocławi se nudit nebudete. Kromě množství muzeí, která mají povětšinou moderní nové expozice, můžete volný čas strávit i sportem. Univerzita sportovní kurzy nabízí, ale nepochopila jsem, jak se na ně jako Erasmák mám přihlásit. Nicméně je zde množství parků, bazénů, aquapark, hřiště, dokonce se dají na Odře půjčit lodičky a šlapadla. Letní večery funguje i multimediální fontána, která nabízí neobvyklou podívanou zcela zdarma. Vzhledem k tomu, že město je v pravém slova smyslu studentské, je zde množství klubů, které pořádají večer co večer párty, restaurací, barů. Skvělý je místní minipivovar. Je jen na vás, co si vyberete.

Turistické tipy

Wrocław má skvělé spojení s okolními městy a Dolní Slezsko je region ideální na poznávací výlety. Nachází se zde opravdu velká koncentrace hradů a zámků (mnoho z nich ale není přístupných veřejnosti). Je zde i několik příhodných terénů na turistiku a cykloturistiku (k dispozici jsou i půjčovny kol).

Osobně jsem vyrážela i dál (Krakov, Poznaň, Katovice, Čenstochová, Varšava, Gdaňsk…) Na delší trasy je dobré koupit si jízdenku na vlak InterCity – opět můžete využít studentskou slevu a ušetřit můžete i nákupem jízdenky dopředu přes internet. Pamatujte ale, že InterCity jsou povinně místenkové, a tak je nutné mít jízdenku zajištěnou dopředu. Při plánování cest po Polsku můžete využít web www.e-podroznik.pl. Jde o obdobu českého Idosu.

Výlety jsem si plánovala podle průvodce, takže doporučuji si již nějakého dovézt z domova. Osobně jsem z Polska a jeho památek nadšená a je to pro mě jedno z největších překvapení.

Alej v Oliwském parku v Gdaňsku. Foto autorka
Alej v Oliwském parku v Gdaňsku. Foto autorka

Kulturní šok (aneb co to sakra?!)

Myslím, že v Polsku asi pravý kulturní šok nezažijete. Mám ale několik zážitků, které přesně odpovídají otázce „Co to sakra?!“ Hned z kraje pobytu se mi stalo, že mě na ulici oslovil jakýsi Polák. Myslela jsem, že se chce zeptat na cestu, ale ukázalo se, že se nejspíš náhodně seznamuje s ženami na ulici. Pak se to ještě několikrát opakovalo s různými jinými kolemjdoucími. Prostě vás zastaví cizí lidé na ulici a snaží se vás přemluvit, abyste s nimi šli na schůzku.

A za druhé, Poláci neumí pít. Pijí rádi a hodně, vodka pro ně znamená vážně hodně. Už ve 22 hodin na ulici běžně potkáte lidi úplně na mol. Prostě vysedávání v hospodě a popíjení piva není jejich oblíbená disciplína.

5 nezapomenutelných zážitků

  1. Když jsem úplně sama procestovala Malopolsko, spala dvě noci ve vlaku a usnula v archeologickém muzeu na Wawelu v Krakově.
  2. Když jsem uštípla svůj krásný úštěp a učitel mi na to řekl: „Skvělé, kolegyně! Jako Homo erectus!“
  3. Když jsme se spolubydlící na Den žen dostaly od bezdomovce tulipán.
  4. Když jsme se spolužáky šli koupit alkohol na večerní párty a všichni jsme se z obchodu vrátili s českým pivem.
  5. Když se mě všichni ptali (třeba i Mexičan, Ruska nebo Portugalka), jestli fakt slovo szukać znamená česky to, co znamená.

Přínos pobytu

Určitě jsem se zlepšila v komunikaci v cizím jazyce, ať už v angličtině, nebo v polštině. Pocit, že se můžete spolehnout sami na sebe a že to zvládnete, je také k nezaplacení. Rozhodně všem doporučuji vyjet do cizí země, byť ne daleko. Vždy to bude pro vás jen a jen přínos.

Jediným negativem je erasmácká byrokracie. Občas jsem si připadala opravdu bezmocně, ale nakonec jsem se poprala i s tímto.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here