Má Evropská dobrovolná služba v přenádherné Akvitánii

0
175

A tak se stalo, že jsem se začátkem října 2014 ocitla v té nejrozsáhlejší a nejkrásnější vinné oblasti Francie – v Akvitánii, a to v malé vesničce jménem Saint-Caprais de Bordeaux, která je jen 20 km vzdálená od kulturního a historického města Bordeaux. Zvolila jsem si a byla jsem přijata na projekt, jehož obsahem je práce s dětmi v družině a ve volnočasovém centru. Velkým plusem při rozhodování bylo pro mě, že Concordia Aquitaine vlastní velký dům pro dobrovolníky.

Akvitánie2

Jelikož jsem přijela do víkendového setkání všech letních pomocníků na workcampech pořádaných Concordií (ve Francii se neplaceným dobrovolníkům říká bénévoles), tak jsem hned zpočátku měla příležitost se seznámit s lidmi, kteří byli všichni velmi přátelští, komunikativní a moc rádi se podělili o vlastní zkušenosti s Concordií. Byli také ochotni zodpovědět všechny otázky a vysvětlit vše v angličtině, protože moje francouzština v té době byla zapomenuta někde v daleké minulosti. A já si tak okamžitě uvědomila, že jsem se ocitla někde, kde je vítán každý ochotný pomocník, a ze všech těch vyprávění jsem cítila, že se všichni do Concordie stále rádi vrací a že mnoho dobrovolníků po dokončení jejich EDS zůstalo ve Francii a nadále s Concordií spolupracuje. 

Mezi nově přijatými dobrovolnicemi byly další dvě slečny – Ieva z Lotyšska a Reyhan z Turecka. Dalším spolubydlícím byl Viktor ze Švédska, který začal svou EDS už pár měsíců před námi, takže se ochotně od první chvíle stal naším průvodcem života v Concordii. Kladným bodem výběru byla také zahrada, jež náleží k domu. Concordia má v tuto chvíli pod záštitou EDS tři druhy projektů. První je ten můj s dětmi, dále je to práce s hendikepovanými lidmi a třetím je projekt s názvem Tools for life, kterého jsem se také neoficiálně mohla stát součástí. Takže jsem se díky Viktorovi naučila spoustu věcí o zahradničení, práci se dřevem, stavěním, opravováním a hlavně vše kolem tzv. Sustainable living. Je pro mě nesmírně důležité a skvělé mít příležitost pracovat na dvou projektech zároveň. Po pěti měsících můžu opravdu říci, že jsme si všichni mezi sebou vytvořili opravdu skvělá přátelství, která se jen tak nepřetrhají a to je pro mě asi tou největší odměnou, jež mě tu mohla čekat. 

Akvitánie3

Náplní mé práce (já to nenazývám prací, spíše je to takové malé hobby;-)) je hraní si s dětmi před a po vyučování. Takže s nimi hraji různé hry – a hlavně se snažím pro ně vymýšlet různé aktivity. Co se týče učitelů, animátorů a ředitelů škol a center, nejde to popsat jinak, než že jsou všichni moc milí, ochotní a velmi trpěliví. Představí vás, seznámí vás s chodem centra a vždy se vám snaží vyjít vstříc. Stanete se opravdu součástí jejich pracovního koloběhu a cítíte, že jste potřební a že i vaše slovo má nějakou váhu. Vaše nápady jsou jen vítány a podporovány, protože pro děti je každé oživení něčím výjimečný.

Časová náročnost práce je opravdu minimální. Pracujete ráno 7:30–9:00 a poté 16:30–18:30, tedy kromě středy, kdy je to 7:30–9:00 a poté 12:00–18:00. Takže přes den se s radostí můžu věnovat mým zájmům a poté i programu Tools for life, jehož hlavní náplní je oprava nářadí, který se poté  posílá do zemí třetího světa, dále udržování zahrady v chodu, projekty s dětmi na téma ekologie a zahradničení atd. Můžete si prostě vytvořit cokoli, co vás napadne, jelikož je tu k dispozici ateliér a dílna se všemi potřebnými věcmi pro tvořivou náladu. Každou středu mám také hodiny francouzštiny, které probíhají ve škole v Saint-Caprais. Má EDS trvá přesně 11 měsíců a je rozdělena do dvou etap. Prvních osm měsíců pracuji s dětmi a poté se na dva letní měsíce stávám vedoucím animátorem na dvou workcampech pořádající organizace, což je to nejlepší zakončení EDS, které si jen můžete představit. Poznáte tolik úžasných lidí z tak odlišných krajů a tito lidé se stanou vašimi přáteli na hodně dlouho dobu, protože vás spojuje stejné dobrodružství a hlavně podobný pohled na svět.

A co takhle děláme ve volném čase? Máme každý svůj vlastní pokoj, takže když chcete být chvíli o samotě, vždy máte místo, kde se “ukrýt před světem” a věnovat se svým zájmům a povinnostem. Když potřebujeme načerpat nějakou tu dávku kultury, vydáváme se do Bordeaux, ve kterém vždy najdeme fajn věci ke zhlédnutí či k podniknutí. Velkou součástí naší EDS je samozřejmě průzkum neodolatelné francouzské kuchyně, na kterou si někdy zajdeme do restaurací, ale jen výjimečně, protože to není levná záležitost. Hlavně se společně pokoušíme vařit nějaké ty francouzské i nefrancouzské dobroty – nebo jen koupit ústřice, sýr na trhu a k tomu samozřejmě sklenku bílého vína, to vám je teprve den:-).

A jelikož žijeme ve vinném království, nesmíme zapomenout na návštěvu vinařství, která jsou opravdu úplně všude a vy, ať chcete, nebo ne, už navždy budete vědět, co to je pít opravdu výborné víno. A jelikož se nacházíme v přenádherné zemi, jež je plná kouzelných míst, tak se opravdu snažíme jednou za čas vyrazit probádat námi neprobádané, někdy je to na kole, ale většinou vyrážíme autem, které máme jako dobrovolníci neustále k dispozici. Pořádáme společné večeře a barbeque, tématické večery, sem tam nějaký sport a film, také se vzájemně snažíme doučovat jazyky. 

Akvitánie6

Z vlastní zkušenosti mohu EDS jen a jen doporučit, pokud si opravdu chcete vyzkoušet žít v jiné zemi, zdokonalit se v cizích jazycích, užít si skvělou zábavu s lidmi, kteří se stanou důležitou součástí vašeho života, ať už chcete, nebo ne. Pokud cítíte, že prožíváte takové období vašeho života, kdy vám připadá,že stojíte na rozcestí a že potřebujete přestávku a najít čas na přemýšlení o tom, co chcete dále v životě dělat, zkuste opravdu zauvažovat nad tímto řešením, protože díky EDS získáte spoustu kontaktů a informací o tom, co vše můžete v budoucnu podniknout. Zda pokračovat dál jako dobrovolník či cestovat do dálek nebo začít znovu studovat v zahraničí– možností se nabízí opravdu několik.  

Více o Evropské dobrovolné službě se dočtete na webu INEXu.

Akvitánie7Autorkou je Petra Mirajová: „Aby dobrovolnictví nebylo málo, tak jsem i po skončení EDS na pár měsíců zůstala ve Francii a starám se o chod pedagogické zahrady v neziskové organizaci nedaleko Toulouse. Jsem člověkem zvídavým, neschopným žít bez kultury, kaváren, filmů, olivového oleje, cestování a čtení čehokoli co obsahuje písmenka.“

Původně publikováno na INEX-SDA bloguje.

Jsme nevládní nezisková organizace, která se od roku 1991 zabývá mezinárodním dobrovolnictvím a mezikulturním vzděláváním. Naším posláním je prostřednictvím dobrovolnických projektů, vzdělávacích programů a kampaní podporovat rozvoj tolerantní otevřené společnosti a aktivního odpovědného přístupu k okolnímu světu nejen v Čechách, ale i na celém světě.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here