Život na zaoceánské lodi: Tělem na lodi, hlavou v oblacích

1
389
Tělem na lodi, hlavou v oblacích

Hello friends.

Zbyva mi dnes presne 32 dni do konce meho prvniho kontraktu. Final countdown. A tak v hlave zacinam rekapitulovat, vzpominat na prvni mesic na Paradise, na to, jak mizerne jsem se citila v prosinci a lednu na Sensation, na to, koho vseho jsem potkala, co jsem zazila, mista, ktera jsem navstivila. I kdyz to kolikrat nebylo jednoduche, i kdyz jsem nekolikrat chtela skoncit (coz bych stejne neudelala, protoze bych byla srabem sama pred sebou), nemenila bych nic a sla bych do toho vseho znovu. Spoustu udalosti tady jsem nemohla nijak ovlivnit, ale proste je prijmout tak, jak prisly.

Posledni dva mesice si vylozene uzivam, i kdyz kazdou noc padam do postele a usinam ani nevim jak. Spim prumerne 4-5 hodin denne, ale potrebuju mit nejaky social life. Fungovat na bazi prace, postel, jidlo proste nedokazu. Jsem venku, kdykoliv jen to jde, uzivam si plaze, oceanu, skveleho tymu, uzasneho pritele.

Minuly mesic byl hodne pracovne narocny, jelikoz Americani meli spring break, neco jako jarni/velikonocni prazdniny a samozrejme ruzne staty si odbyly spring break v ruzne tydny. Tim padem na palube radily stovky deti po dobu ctyr tydnu. Nas tym je ted opravdu uzasny, vsichni si sedneme, je sranda, chodime spolecne do crew baru, travime cas spolu v portech, proste jsem takova jedna velka mala rodina. To, ze pracujeme vsichni nesmyslny pocet hodin, uz neresime. Ja jsem ted v bode, kdy je mi to uz uprimne jedno. Dochazi mi trpelivost, dochazi mi energie a kolikrat si rikam, jak ja to tady jeste ten mesic vydrzim? Hlavou uz jsem nekde uplne jinde. Mimo lod.

Dalsim duvodem, nebo spis hlavnim duvodem, ktery me tu ale dela stastnou, je muj pritel, ktereho jsem zminovala v poslednim clanku. Jak to tak vypada, patrime k tem nekolika malo vyjimkam, ktere chteji zustat spolu i po skonceni kontraktu. Muj kytarista konci o tri tydny driv nez ja, tak doufam, ze tady ty tri tydny bez neho nejak doklepu.

Ted mozna zklamu par pratel v Cechach, ale rozhodla jsem se, ze kdyz uz jsem ve Statech a dostala jsem B2 viza na 10 let, tak toho alespon malinko vyuziju. A tak nepoletim rovnou domu, ale navstivim sveho kamarada Mateje v San Franciscu na par dni a potom poletim za svym kytaristou do Kanady, konkretne do Toronta, kde stravime asi tyden a potom spolu podnikneme roadtrip pres Kanadu az do Vancouveru a zpet. Pak tedy konecne poletim domu.

Na jak dlouho, to je otazka, na kterou zatim stale nemam odpoved. S kytaristou jsme se rozhodli, ze spolu pujdeme jeste do jednoho kontraktu, coz je pro nas momentalne jedina cesta, jak zustat spolu, a potom se uvidi. On svuj sign on day uz ma, ja na svuj stale cekam. A prave na tomto dnu, kdy budu muset zpatky na lod, to vsechno vazne a nejsem schopna nikomu rict, jak dlouho se v Cechach zdrzim.

Nez opustim lod for good, pokusim se napsat jeste jeden clanek, ktery asi venuju novym portum a poslednim zazitkum z prvniho konraktu. Uprimne, neni ted moc o cem psat, ale rozhodla jsem se dat na papir nas road trip pres Kanadu, takze stay tuned!

1 komentář

  1. Super,
    Hlavne jen, abys vedela, zi i kdyz je platnost viz na 10 let muzes na ne zustat maximalne 6 mesicu v kuse.
    Jen pro jistotu, abys z toho nemela pak nekdy pruser 😉

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here