Přestože Taiwan není země piva a v restauracích tu často moc piv na výběr není, můžete zde vyrazit na pivní festival. Lístek stojí 250 Kč (300 NT) a dostanete za něj u vstupu pásku, sklenici s čipem a samozřejmě nějaké ty reklamní materiály, což je vše co je potřeba. Hra na hledání oblíbeného piva může začít!
- U vstupu dostal každý návštěvník sklenici s čipem a na konci festivalu si mohl nechat ukázat kolik toho vypil.
- Periodická tabulka druhů piv. Nechybí ani český ležák.
- Prostranství před festival parkem
- Plzíňka. Byla tu, bohužel ale den předem.
Hned u vstupu je k vidění obrovská periodická tabulka piva, kde jsou velmi dobře seřazeny všechny druhy piva. Okamžitě vidím naší Plzíňku a s očekáváním, že si ji tu dám, se ptám organizátora, kde že tu Plzeň točí. Dostane se mi záporné odpovědi, že tu není, že jsem měl přijít včera. Není divu, že se vytočila, ale tak to není. Pro zájem se tu několik pivovarů během festivalu vyměňovalo, takže šlo jen o špatné načasovaní, alespoň mám šanci ochutnat jiné druhy našeho národního nápoje.
- Logo a výstavka festivalu piva v Taipei
- Čínský pivovar, jejichž pivo bylo velmi chutné a byl to můj favorit na vítěze.
- Tak tohle pivo, které se vaří v Pekingu mi chutnalo nakonec nejvíce. Důvodem bylo asi i to, že je vařené z evropského chmele a sládek je Američan.
- Překvapilo kolik ocenění některá piva získala na celosvětovém poli.
Většina značek z Taiwanu, Japonska a Činy přivezla do Taipei své speciality nebo také speciály. Jedná se o celkem silná piva, u kterých nechyběly ovocné výtažky nebo naopak velmi hořké chutě. Nejsem velký fanda ovocných piv, takže většina vzorků pro mě byla nepoživatelných. Ale i čínská a japonská produkce se inspiruje v Evropě a mnoho značek vaří z evropského typu chmele. Nebo to aspoň uvádí. Tato piva mi asi chutnala nejvíce, přestože to byly třináctistupňové nebo čtrnáctistupňové nápoje.
Po hodině ochutnávání a asi deseti vzorcích jsem byl celkem rád, že začala hrát kapela a dal jsem si na chvilku pauzičku. Když jsem se porozhlédnul okolo a viděl, jak Taiwanci narážejí jeden do druhého nebo občas upustí skleničku na zem, uvědomil jsem si, že nejsem jediný, kdo to potřebuje. Přestože tu bylo víc Evropanů a Američanů než v příletové hale taipeiského letiště, nesmím zapomínat, že opít Taiwance nedá žádnou námahu a někdy je to až komické, jak rychle se dokáží zřídit.
- Japonské pivo. Zajímavá chuť a asi to nejlepší z Japonska, co jsem měl možnost ochutnat.
- Festival piva
- Příjemné vystoupení taiwanské zpěvačky, která převážně působí v Hong Kongu.
- Fronty byly často nekonečné, ale většinou se čekání na tato piva vyplatila.
“Hotala”! (Na zdraví po taiwansky) #czechgeekontheway
Diskuse u článku