Studium v Keni: Nejstřeženější univerzita na světě? (Blog III.)

Opět vás zdravím z Nairobi a jak jsem slíbil v minulém blogu, tentokrát se podíváme na zoubek samotné univerzitě, na kterou jako výměnný student docházím.

0
216
University of Nairobi

 University of Nairobi podle různých žebříčků patří k té nejlepší v Keni a sedmé až osmé nejlepší v Africe, posoudit to však samozřejmě nedokážu, nicméně z té deváté nejlepší už bych měl asi trochu obavy. Ale ne, nepředstavujte si to nijak katastroficky, jen tam, kde univerzita vyhrává na atraktivitě, často strádá co se efektivity a funkčnosti týče.

 Jsem si dobře vědom toho, jak je v mnoha aspektech obraz subsaharské Afriky v očích (nejen) Středoevropanů pokřiven. Člověk se v novinách jen zřídkakdy dočte o něčem jiném než o chudobě, teroristických uskupeních a etnických konfliktech. Jak si pak asi představovat takovou africkou univerzitu? Právě proto věřím, že byste i přes četné vady na kráse byli z University of Nairobi v mnoha ohledech příjemně překvapeni. Tak já vám tedy povím, jak si ji asi představovat.

 University of Nairobi není univerzitou malou, naopak. Její kampusy se nachází nejen po celém Nairobi, ale i v dalších keňských městech, jako třeba v přímořské Mombase, a dochází na ní kolem 70 tisíc studentů. Hlavní univerzitní kampus však leží přímo v samotném srdci Nairobi na okraji Central Business District, stačí tedy přeběhnout osmiproudou přechodu prostou ulici University Way a jste u hlavní brány. A já měl to štěstí, že katedra politických věd se nachází právě tady.  Ihned u vstupu vás může překvapit ostraha s detektorem kovu kontrolující studentské ID a obsah vašich zavazadel. Na to si však rychle zvyknete, jelikož nejen všechny vstupní brány do kampusu jsou střeženy, ale také veškeré budovy. Jdete do budovy E? Musíte přes vstupní kontrolu. Jdete do univerzitního krámku? Vstupní kontrola. Chcete do knihovny? Vstupní kontrola, odevzdání zavazadel a druhá vstupní kontrola. A jelikož jsem první tři týdny nedisponoval studentským ID, z každého mého pokusu o vstup se stával menší vstupní pohovor, kontrola zvacího dopisu a pasu. Že by nejstřeženější univerzita na světě? Možná tak, co se do počtu personálu na pozice strážce týče. Pozice strážců neboli askari (dříve označení pro africké vojáky bojující v armádách koloniálních velmocí) je snad nejčetnější pracovní pozice v Nairobi. Najdete je u vchodů téměř všech obchodů i bran většiny ploty opevněných domů, o jejich kvalifikaci však nejsem příliš přesvědčen. V jejich řadách najdete muže i ženy všech věků i tělesných konstitucí, rozhodně si tak nepředstavujte neohrožené strážce pořádku. Naopak, s řadou z nich jsem již navázal přátelství a vždy když je potkám ve službě, prohodíme alespoň pár slov.  I přes nespočet těchto kontrol a přítomnost detektorů kovů byste však do kampusu pronesli téměř cokoliv, kontroly totiž bývají tak trochu laxní a nedůsledné.

 Co se samotné výuky týče, až tolik se neliší od toho, s čím se nejspíš setkáváte na českých univerzitách. Probíhá v podobě tříhodinových seminářů, profesoři však nemají příliš ve zvyku chodit na čas, máte-li problémy s dochvilností (podobně jako já), africký čas vám bude celkem vyhovovat. Veškeré magisterské předměty probíhají ve všední dny formou večerní výuky, jeden z předmětů si však užívám každé sobotní ráno. Nároky na studenty se různí, docházka však bývá povinná, pro splnění předmětu je většinou třeba napsání eseje či přednesení prezentace a nevyhnete se ani testu v půlce semestru a závěrečné písemné zkoušce. Na splnění zkoušky máte pouze jeden pokus a většinou se všechny konají v rámci jednoho prosincového týdne. S tím, jak zkouškové probíhalo, se tak podělím teprve v některém z budoucích blogů. I styl výuky se předmět od předmětu liší, zatímco některé předměty spočívají především v diskusi a aktivitě studentů, v jiných vám kantor poznámky téměř diktuje a uvádí řadu banálních příkladů k pochopení problematiky. K samotným seminářům vám však lektoři nadělí i štědrou porci literatury, ke které je v jistých předmětech nutné psát pravidelná shrnutí.

 Zajímavostí je, že jsem mezi mými spolužáky suverénně nejmladším studentem. Po ukončení bakalářského studia totiž Keňané nepřestupují rovnou na magisterský stupeň, jako tomu bývá zvykem u nás, ale většinou míří na několik let za prací. Jeden z mých spolužáků byl tak nedávno povýšen na mluvčího keňské policie. Spolužáci i profesoři jsou však velmi vstřícní a vždy ochotní pomoci a já jsem se pro ně naopak neplánovaně stal spolehlivým zdrojem povinné literatury, jelikož jsem záhadně schopen vylovit sebevětší brak v temných hlubinách internetů. Občas se však nevyhnu menším nedorozuměním, africká angličtina totiž bývá někdy trochu oříšek, každý navíc mluví trochu jiným akcentem, postupně si však zvykám. Svoji daň si to však vybírá i na mém kouzelném anglosaském přízvuku, a takové „sorry“ bez silného důrazu na R už jen stěží dokážu vyslovit.

 Pokud tedy vše půjde jak má, v prosinci bych měl mít semestr na University of Nairobi dostudovaný a mohu se naplno pustit do cestování. Bohužel to není až tak jednoduché, jak se zdá. Moje domovská univerzita mi uzná pouze jediný předmět, dálkově se tak musím věnovat dalším čtyřem kurzům, z kterých budu muset složit zkoušku po mém návratu do ČR. Jo a taky bych tu měl napsat diplomovou práci. Můj pobyt v Keni tak bude studijní víc než dost.

 Tolik ve zkratce k University of Nairobi, pokud vás zajímá něco dalšího, neváhejte mě kontaktovat. V dalším blogu se podíváme na to, jaké jsem si našel ubytování a jaké je to žít na studentském bytě s devíti Keňany. Příští týden také konečně vyrazím na pár dní za dobrodružstvím i mimo hlavní město, o témata tedy nebude nouze. Další fotky a příspěvky najdete na mém Instagramu a sledovat mě můžete i na Facebooku, kam se prokliknete z hlavní stránky nebo přes ikonky vpravo dole. Mír!

Autor blogu, Ervín Hausvater, je magisterským studentem UHK – Politologie – africká studia. Jeho blog můžete navštívit na této adrese: Studentem v Keni.

ZANECHAT ODPOVĚĎ