Možná jste si mysleli tak jako já, že oslava Nového Čínského roku je jedna velká párty, hodně jídla, ohňostrojů a tradičních kostýmů. Tak není! Rozhodně ne mezi běžnými Taiwanci.
Přípravy
Některé jídlo se objedná už hotové a zbytek se vaří doma, protože se musí připravit bai-bai. Co to je? To je celkem jednoduchá i komplikovaná náboženská akce dohromady. Napíšu to jednoduše a možná časem přidám nějaký článek pro nadšence. První věc je, že se musí připravit deset druhů jídel, kdy složení těchto druhů podléhá určitým pravidlům. Když se tohle jídlo dovaří, tak se odnese pěkně za tepla na místo, kde se koná obřad. Ten netrvá déle jak 5 minut a pak se nechá jídlo na místě dalších 15 minut pro duchy zesnulých, rozuměj nechá se vystydnout. Pak se zase jídlo nanosí zpátky na stůl. Většinou je to i sranda. 😀
Večeře
Jak večeře probíhá? Prostě se řekne start a začne se jíst, asi aby jídlo nebylo ještě studenější. Stejně jediný, kdo vidí problém jíst studené maso, jsem já, jinak by už dávno koupili troubu nebo mikrovlnku a nejedli upečené kuře rovnou z lednice. Taky jsme pili víno z Moravy, které jsem přivezl v kufru. Pít moravské víno na Taiwanu z hrníčku s logem pošty, no na someliéra si tady rozhodně nikdo nehraje.
Během večeře se povídá a je celkem sranda. Například táta řekne, že když někdo poví něco smysluplného s přáním všeho dobrého do nového roku a použije u toho název jídla, který je zrovna na stole, tak od něj dostane stovku. Naučil jsem se nějakou krátkou povídačku na rybu a vykoledoval jsem si stovku. Po večeři se řeší, kdo umyje nádobí. No, vzhledem k tomu, že to tady dělám celkem často a tentokrát je to honorovaný, opět z tátovi kapsy, šel jsem rovnou do toho. Asi nejlehčeji vydělaných 600NT za 10 minut.
Gamblení
Tady začíná ta největší sranda, na kterou se všichni tak těší. Rozdají se červené obálky, poděkuje se, popřeje se hezký nový rok a jde se hrát. Samozřejmě se ještě počká až do baráku přijde víc lidí, aby se prachy víc točily, ale to už nemění nic na tom, že se do rána pouze hraje a gamblí.
Nevím, jak jinde, ale už se víc nepije. Po čase přijde hlad, tak se jde něco do kuchyně připravit. Žádný chlebíčky, cukroví, pivo, víno tu neexistuje. Na stole je akorát miska s kostkami, karty a okolo se točí peníze.
První den nového roku
Ráno se jí bezmasá snídaně, tak jak si můžete prohlédnout na obrázku. Je to vlastně takový vegetariánský brzký oběd. Rýže a spousta zeleniny. Nějaká zelenina ještě od večeře a zbytek narychlo osmažený na woku.
Hned po snídaní se vyráží do chrámu. Aby to nebylo tak fádní, tak se nejde do toho nejblížšího, ale sedne se do auta a všichni jedou do jednoho velkého. Samo sebou to znamená zácpy, mačkanice, propálené bundy tyčinkami a hledání členů rodiny mezi davem lidí. Tohle je z celé té oslavy vedle bai-bai asi nejvíc spirituální počin.
Volno
Taiwanci mají na tyhle hry celý týden. Užívají si, že se všichni setkají, zahrají si mahjong a dobře se nají. Rádi také vyrazí někam za sportem, samozřejmě musí být dobré počasí a člověk musí být sportovec. Jinak jsou před televizí doma nebo před televizí po návštěvách.
Návštěvy
Manželky jezdí druhý den nového roku za svojí rodinou a vezmou s sebou děti i manžela. Funguje to tak, že ten den půl ostrova cestuje ze severu na jih a druhá půlka z jihu na sever. Dálnice jsou totálně ucpaný, těžko najdete ve vaší destinaci místo k zaparkování.
Při návštěvě se navaří spousta jídla a povídá se. Každá taková sešlost má svoje pravidla. Chlapi sedí u stolu, kde se pije, a zbytek tam, kde je volno. Já si užívám, že jsem jako zahraniční návštěva atrakce a největší výzva je mě opít, tak mě zvou a nalévají. Občas řeknu s mojí čínštinou nějakou hovadinu, tak se mi smějí, jinak nemám na tenhle VIP klub nárok. Potom se jde hrát mahjong a jiné hry, jak jinak než o prachy.
Nikdy bych nevěřil, jak rychle někdo může prohrát třeba deset tisíc. V jednom ale mají pravdu. Říkají, že o to zase tolik nejde. Zaprvé oni tak nějak počítají s tím, že ty peníze co mají připravené nebo dostali v obálkách můžou prohrát. Jak se říká lehce nabyl, lehce pozbyl. Za druhé je to pořád v rodině. Když dneska prohraju já a vyhraje to můj brácha, tak je to vlastně v pohodě. Když někdo vyhrává až moc, tak se většinou rozdělí, což je taky moc pěkný gesto.
Závěr
Pro mě jsou to takové české Vánoce po Štědrém dnu. Návštěvy, rodina pohromadě, společné jídlo a pití. Jen mi přijde, že je ty tradice hrozně zavazují. Přijde mi jako šílené, aby čtyřproudá dálnice byla po půlnoci úplně ucpaná, jen protože se půl národa vrací z návštěvy svých příbuzných.
Diskuse u článku