Jak na Erasmus – výhody a nevýhody

1
1300
Jak na erasmus - Výhody a nevýhody

Dnes už přesně nevím, co mě vedlo k tomu, že jsem se rozhodla sbalit svých pár švestek, koupit jízdenku a udělat první krok do neznáma zvaného studium v zahraničí. Matně si vzpomínám, že mi tuhle (podle názoru mé rodiny) šílenou myšlenku vnuknul náhodný přísedící naší pravidelné politickopivní debaty kdesi v centru Brna. A že je tráva za plotem zelenější, o tom mě nemusel dvakrát přemlouvat.

Ještě téhož večera jsem probrouzdala univerzitní stránky (nutno povědět, že až do té doby mě jejich existence úspěšně míjela), zbystřila zrak u červeně vyznačeného data a ulehla na kolejní postel s pocitem, že jsem právě propásla největší dobrodružství svého života. Nic však není tak černé (v mém případě červené), jak se na první pohled zdá. Realita mi dala za pravdu a já se za ty vysněné hranice přece jen v následujícím semestru podívala. Moje první rada proto zní: nenechte se odradit počáteční záplavou termínů a uzávěrek. I když jste původně vypsané datum prošvihli, rozhodně si nezapomeňte zkontrolovat, kolik výzev je pro daný studijní program a školní rok vlastně naplánováno.

Dříve než však vůbec začnete sestavovat jakýkoliv časový harmonogram, důkladně popřemýšlejte o celkové náplni vytouženého pobytu. Jinými slovy řečeno, soustřeďte se na výběr programu, který bude nejlépe vyhovovat vašim aktuálním studijním potřebám nebo časovým možnostem. Jedna věc je všechno dobře zapsat do kalendáře, časový rozpis ale ani zdaleka nerozhoduje o tom, jak se v cizím prostředí budete nakonec cítit. Na tomto místě proto musím poznamenat: rozhodně nepodceňujte důkladnou informační přípravu. Řada programů totiž neumožňuje opakovaný výjezd, a přísloví „dvakrát měř, jednou řež“ je v takovém případě zcela na místě.

Pakliže chcete (nebo musíte) vycestovat nejlépe ještě zítra, určitě začněte s průzkumem v sekci Erasmus+. Osobně mohu potvrdit, že tento program je ze všech nabídek na zprocesování „nejpřátelštější“. Minimum byrokracie a minimum předchozích zkušeností je zárukou rychlého vyřízení žádostí, a tedy i možnosti okamžitého balení kufrů (pokud vás vyberou). Na druhou stranu se připravte na to, že Erasmus se díky své jednoduchosti mezi univerzitními uchazeči těší značné popularitě a v prvním kole je nutné počítat s vysokou konkurencí (druhé kolo se kvůli masivnímu zájmu už většinou ani nevypisuje).

Další podle mého názoru velkou nevýhodou je výše přidělených finančních prostředků, ze kterých si budete celý svůj pobyt na cizí univerzitě hradit. Ačkoliv je Evropská unie v oblasti mezikulturního porozumění celkově štědrá, při rozpočítání unií schválené sumy mezi jednotlivé žadatele se v případě dražších destinací typu Skandinávie dostanete na úroveň 300-400 EUR/měsíc/osoba, což vám v lepším případě pokryje pouze ubytování na kolejích. Program Erasmus navíc nenabízí žádné další přidané hodnoty v podobě studijních pomůcek, speciálních pojištění, hrazení cestovních nákladů apod. V rámci projektu máte nárok pouze na neplacenou jazykovou přípravu, kapacita kurzu je ovšem velmi omezená a ne každý erasmák dostane příležitost se vůbec zapsat.

V čem vás Erasmus naopak rozhodně potěší, je minimální nárok na předchozí jazykové znalosti. Jestliže nemáte žádnou mezinárodně uznávanou zkoušku potvrzující vaši schopnost studia v cizojazyčném prostředí a v nejbližší době si certifikát ani nezamýšlíte opatřit, pak je pro vás tento program ideální volbou. Obrovskou výhodou je rovněž minimum papírování kolem uznávání absolvovaných předmětů. Univerzity, které se do programu zapojují a kterých rozhodně není málo, nemají problém s uznáním prakticky čehokoliv, z čeho jste během semestru v zahraničí úspěšně složili závěrečnou zkoušku. Velkým pozitivem je také široká základna spolupracujících institucí, bez větších problémů se vám v databázi podaří najít alespoň jednu vysokou školu, která bude splňovat téměř všechna vaše geografická i studijní měřítka.

PS: Příště si ukážeme jak sepsat motivační dopis. 

1 komentář

  1. Fajn článek. 🙂 Já právě dokunčuji Erasmus v Norsku a stipendium jsem měla 500EUR/měsíc, takže jsem ve finále dostala okolo 2000EUR za celý semestr. Je fakt, že je tady všechno šíleně drahé a člověk musí brát stipendium jako jenom takovou drobnou pomoc vůči zvýšenému finančnímu náporu. 🙂 Co se týče těch certifikátů- to se dost liší univerzita od univerzity. Na mojí škole (UTB) opravdu nebylo potřeba dokládat žádné certifikáty, jsou tady ale lidi i z jiných českých VŠ a ti třeba měli i docela těžké přijímací testy v Aj, nebo se museli prokazovat min. certifikátem B2.
    Článek se ti ale moc povedl, a kdyby sis chtěla počíst o Erasmu v Norsku něco víc, na blogu o tom pár článků mám. 🙂

    Měj se hezky. 🙂

    A.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here