Uaaa, mam toho zase hodne na srdci, jsem plna dojmu, ze kterych se chci vypsat, tak to bude opet dlouhe cteni. Nekolikrat za den me napadne, ze zrovna tahle informace ci situace je fakt zajimava a ze ji tu musim zminit, jenze vetsinu toho potom zapomenu. Nemivam u sebe telefon, abych si delala poznamky sama pro sebe, kdyz me zrovna neco zaznamenani hodneho napadne, jako jsem to delala celou dobu v NYC, a papirky u me nikdy nefungovaly, ty jsem vzdycky postracela ci vyhodila. Tak to zase budu splacavat ruzne dohromady, jak mi to prijde na mysl.
Byla jsem prestehovana do nove kajuty. Kazdy novacek musi par dni pockat, nez mu bude pridelena kajuta, ve ktere uz zustane, obvykle s nekym z tymu. Kajuta je pro dva lidi. Neni to zadny velky zazrak, ale staci bohate. V kajute mame koupelnu s wc, televizi, pracovni stul, dva satniky a samozrejme postele. Postel je momentalne muj nejlepsi pritel.
Adéla v pracovní uniformě
Jidlo: Lidi si tu obcas stezuji na jidlo, ale ja jsem zatim spokojena. Vse je servirovano formou bufetu a vyber je docela siroky, od testovin, brambor pres ruzne omacky a masa, smesi atd. az k zakuskum a zmrzline. I vegani by si prisli na sve. Pravda je, ze vajicka jsem si k snidani dala jednou a zrejme naposled, ale jinak tu je spousta ovoce a zeleniny, za coz jsem vdecna. Dopuju se banany misto cokolady. I v jidle je rozdil v tom, jestli patrite ke crew nebo ke staff, protoze staff ma svoje misto, kam chodi jist a kde maji pochutiny lepsi barvy i chut, crew ma zase svoje, ale pouze staff muze vyuzivat oboji.
Jazyk: Hlavnim jazykem je samozrejme anglictina, v prostorach pro hosty povinna, v prostorach crew only je to mix. Jak jsem uz psala, na palube pracuje cca 900 lidi 60 ruznych narodnosti. Odhaduju, ze je tu asi nejvetsi zastoupeni Indu, ktere vidavam ve vsech funkcich, ale hodne casto v tech vyssich – officers. Indove vedli vsechna ma dosavadni skoleni. Doted si zvykam na jejich akcent v anglictine a obcas mam problem jim rozumet. Pak je tu spousta Asiatu, nejvic asi z Filipin a Thajska, hodne lidi ze stredni Ameriky. haha. Jejich gramatika a slovni zasoba je na dobre urovni, ale jejich akcent je pro me skutecne orisek. Tim netvrdim, ze muj akcent neni thick, jen na ten jejich nejsem zvykla. Co se Evropanu tyce, jsou tu mraky Italu, Polaku (Polaci jsou totiz vzdycky vsude), spousta lidi z Balkanu a Britove. Na palube jsem jedina Ceska, bohuzel. Nejsou tu lidi ze zapadni Evropy. Americanu je tu taky pomerne dost, Africanu taky. Proste smes z celeho sveta :)
Crew life: K memu prekvapeni tu je spousta paru. Lidi pracuji pro Carnival x let a tak si na lodi nasli sve zivotni partnery. Sdili spolu kajutu, maji odlisne prace a nebo uplne stejne a proste jsou tu spolu. Lze zazadat o kontrakt na stejne lodi jako pracuje vas partner. A k memu jeste vetsimu prekvapeni spousta z tech lidi, at uz paru nebo ne, ma deti! Moje kolegyne ze Zimbabwe, ktere je 30 let, ma doma dve male deti a manzela. Filipinka ma doma 17 mesicniho syna. Kazdy Ind mele o svych detech a manzelce. Spousta lidi ze stredni Ameriky ma doma rodiny a prijeli sem vydelavat penize, ktere rovnou posilaji domu. Taky je tu velike procento gay people, v mem tymu, kde je nas momentalne 12, mam tri kolegy/ne a vsichni z nich jsou zadani. A pak tu jsou lidi v mem veku, kteri maji nulove zavazky, chteji si vydelat penize a cestovat. Pro vetsinu z nich je to proste zivotni styl. Ja mam rada zmenu, proto jsem se vrhla zas do neceho noveho. A mam svuj plan, za kterym si jdu, a lod je prostredek k jeho uskutecneni.
Hoste: 99% hostu jsou Americani a zbyle procento Indove. Vidim svoji velikou vyhodu v zacatku v tom, ze jsem stravila v USA dva roky a tak zhruba vim, co od Americanu cekat. Vim, ze Americani ocekavaji spickovy servis, neboji se ozvat a vznest namitky a prihlasit se o vsechny sluzby, ktere jim jsou nabizeny. Otevrene vas pochvali nebo vrele podekuji za dobre odvedenou praci, za tu spatnou vam to taky daji pekne sezrat. Nevim jak vy, ale mne kdyz je do ruky dan jen maly dotaznik k ohodnoceni sluzeb, pripadne ratings na internetu ci nedejboze psani referenci a komentaru, vzdycky to preskocim a neresim. A i kdyz jsem si uz nekolikrat rikala, ze tomuhle hostelu nebo hotelu budu muset napsat super pozitivni komentar, protoze vsechno bylo perfektni, nikdy jsem se k tomu nakonec nedostala. Americani moc radi zanechavaji komentare a recenze a hvezdicky, jak v dobrem tak spatnem. Americane s vami vetsinou chteji aspon chvili mluvit s prominutim o hovne. Small talk. Ale zvykla jsem si na to uz davno, takze pro me nic noveho a naopak si to celkem uzivam. Obcas se musim krotit, kdyz zdravim nekoho z crew a automaticky rikam “Hey, how are you”, aniz bych ocekavala odpoved, protoze jsem tim par lidi prekvapila a vesmes me vzdycky chteli odpovedet, kdyz ja uz je mijela. Americani vetsinou necekaji odpoved a kdyz uz, tak jen “I’m good.” Zaroven jsem si uvedomila, ze ja na tenhle dotaz skoro vubec nereaguju haha.
Lod a plavby: Jak jsem uz psala, Paradise je mala lod spadajici do Fantasy class spolu s dalsimi asi 4 lodemi. To znamena, ze vsechny lode teto tridy jsou stejne velke a nabizi stejne sluzby za stejne ceny. Veskere info o flotile na carnival.com. Plavba na vetsi lodi stoji vic penez. Proc o tom pisu? Protoze od ceny za plavbu se odviji slozeni hostu. Kdyz jsem zila v New Yorku/Long Islandu, v jedne z nejdrazsich lokalit USA vubec, byla jsem obklopena luxusem a mozna trochu snoby people, ale rozhodne ne typickymi obeznimi Americany, kteri chodi do McDonald’s a nevedi, kde lezi Evropa. Newyorcani – Americani z Manhattanu ci LI jsou vzdelani s velice dobrymi pracovnimi pozicemi a prehledem o svete. Samozrejme ne vsichni. Rekneme, ze na Paradise mi pripada, ze tu moc Newyorcanu nemame ;-) “Newyorcani” se pry plavi na lodich jine tridy. Protoze Carnival se snazi vyprodat kazdou plavbu kazde lodi, dela promo akce, kdy si zakaznici mohou zakoupit 4 denni plavbu tyden predem treba jen za $60. No nekup to.
Zitra me opet ceka Tampa, kde budu mit asi 5 hodin volno, tak se tesim ven. Tampa z taxiku vypadala hezky, jsem si jista ze se tu zabavim. Zitra to bude spis jen o dokoupeni nekolika malo veci, ktere mi tu chybi, o coffee shopu a free wifi a proste prochazce kolem. A snad taky konecne udelam par fotek!
Diskuse u článku